Má-li houslař najít dřevo, které by svou rezonancí dokázalo rozezvučet mistrovský nástroj, musí předem lesu pozorně naslouchat. Každý strom je živá bytost s osobitými vlastnostmi. Dřeviny pěstované speciálně na výrobu nábytku se vyznačují výrazným zabarvením, zajímavou a pravidelnou kresbou, leskem daný přírodou, specifickou pevností, vahou, různými stupni tvrdosti a vůní.

Přírodní fenomén Třeboňska (hrázový dub)

Jedinečný charakter a kvalitu dřeva ovlivňuje složení půdy, obsah půdních minerálů, vláha, nadmořská výška, klimatické poměry a v neposlední řadě čistota ovzduší. Přízní přírody 
v oblastech Třeboňska a Novohradska měli jihočeští truhláři v první polovině 19. století vytvořeny příznivé podmínky pro rozvoj řemesla. Třeboňský dub svou kvalitou dosáhl velké proslulosti.

Vypěstovat strom válcovitého tvaru zvaný lesní dub trvá až 200 let. Jeho dřevní hmota má zvláštní světlehnědý odstín, je opracovatelná lidskou silou truhláře a umožňuje krásnou povrchovou úpravu, Díky tomu má nábytek 
z masivního dubu mimořádné vlastnosti. Rozvojem nábytkářství se třeboňský dub stal cenově rovnocenný ořechu, dochovaný nábytek je historicky velmi hodnotný. 
K unikátním výrobkům z tohoto materiálu patří slohový nábytek mořený na černý odstín se stříbřitými póry.

Z lesa do truhlářské dílny ........................................................

Složiště řeziva na volném prostranství pro přírodní předsoušení

Cesta od pokácení stromu ke zpracování v truhlářské dílně je složitý a nákladný proces, trvající několik let, protože dřevo má po kácení vysoký obsah vody. Přijatelná vlhkost dřeva pro výrobu rustikálního nábytku nemá překročit 11%, aby nedocházelo ke konstrukčním deformacím.

Výběr, nákup a péče o dřevo je významný rituál. 
V historických dobách byl úlohou mluvčího při nákupu pověřen vždy nejzkušenější truhlářský mistr a kdy se dřevo nakupovalo kolektivně. Řezivo dovezené z pily truhláři prokládali dřevěnými proklady do hrání, kde po zastřešení bylo tři roky i déle ponecháno na volném prostranství a pak uloženo do větrané kůlny.

Domácí a cizokrajné dřeviny ...................................................

Ke zpracování dřeva truhláři v Ledenicích nejvíce využívali smrk, dub, modřín, jilm, lípu, buk, borovici, habr a třešeň, tedy především místní druhy. Výjimku tvořilo ořechové dřevo na výrobu slohového nábytku, zejména kavkazský ořech. Rozvojem řemesla se počet druhů dřevin dále rozšiřoval dovozem z dalekých krajů, především červenohnědého mahagonového dřeva.

O duši dřeva  |  O kráse nástrojů  |  O díle rukou