 |
 |
|
|
Fortelný Rychtářský stůl z Mažic ze Soběslavska |
Stůl byl místem,
kolem kterého se odehrával život domácnosti, patřil k nezbytnému zařízení
podobně jako židle, lavice, lůžko, truhla a později i skříň. Rozměry
stolu předurčoval účel, pro který byl vyroben. V selských staveních
pro početnou rodinu sloužil v mnohých případech zároveň jako stůl
jídelní i pracovní.
V měšťanských domácnostech byly do parádních
pokojů požadovány stoly vyráběné z ušlechtilých dřevin, zpravidla
v náročné povrchové úpravě.
 |
|
|
Detail pokojového
stolu - dílo ledenických truhlářů a soustružníků z roku
1900 |
Pro truhlářského
mistra byla nejdůležitější pevnost díla, daná konstrukčním spojem
a správná volba dřeviny. Po desetiletí byla ustálena spolupráce
truhláře a soustružníka dřeva. Mistr truhlář nařezal dřevěné dílce
ruční pilou, obrobil hoblíky a určené dílce předal soustružníkovi.
Slepil stolovou desku, upravil ji hoblíkem a jemnou pilou dokončil
velikost. Deska byla vybavena lištami, sloužícími k upevnění do nosné
konstrukce. Konstrukce sestávala ze čtyř noh a čtyř lubů, vzájemně
spojených klasickým čepem. Žádné kovové součásti v té době
nebyly přípustné.
 |
|
|
Pokojový jídelní stůl na soustruženém podnoží z roku 1900 |
Zásadou výroby
bylo zhotovení stolu v surovém hoblovaném stavu a teprve poté
nastoupily přípravné práce k povrchové úpravě, leštění a finální
montáži lepením spojů. Významná byla čistota desky, pevnost
konstrukce a povrchová úprava.
Fenomén dýha ..........................................................................
 |
|
| Fotografie ze skladu na dyhy v nejlepších jakostech za ceny velmi nízké (reklamní ceník z roku 1935) |
Jeden decimetr krychlový dřeva hotového nábytku představuje třetinu původního přírodního materiálu. Zpracováním vzrostlého kmene na pilách se ztrácí v průměru 35% dřevní hmoty, z toho se k výrobě nábytku vytěží méně než 50% řeziva. Do doby, než se začaly snižovat světové zásoby ušlechtilých dřevin, byl dřevní odpad vznikající opracováním spalován. Nedostatek
a rostoucí ceny dřevin vedly k rozmachu výroby dýhy.
 |
|
|
Skříň z přechodu výroby na dýhovaný nábytek (30. léta) |
Tenké plátky dřevní hmoty získávané řezáním, krájením nebo loupáním dřeva lepené v lisech na levné a dostatečné zdroje dosažitelných dřevin, v zásadě změnily nábytkové tvary a staletou technologii. K výrobě vysoce leštěného nábytku se užívala dýha z ořechu, ledové břízy a finské břízy, na vnější plochy
z javoru a na vnitřní plochy z mahagonu nebo gabonu. Užití dřevěné dýhy je ovšem staršího původu, v 18. století byla dýha vyráběna řezáním speciálními pilami o tloušťkách 2 - 3 mm a sloužila
k dotváření bohatě intarzovaných výrobků uměleckého truhlářství.
Kooperace .................................................................................
 |
| Dobová ukázka z katalogu nábytkového kování |
Účast specializovaných oborů na výrobě nábytku se
v historickém období omezovala na výrobu nábytkového kování, některých chemických látek a skla. Ledenický truhlář uměl řadu prací, které se postupem doby staly samostatnými obory.
 |
|
|
Reklama ze 30. let 20. století ceníku na mořidla, politiry, šelaky a jiné chemické přípravky |
Vznikaly lakýrnické dílny, brusírny skla, chemický průmysl vyvíjel nové druhy politur, mořidel, lepidel
a umělých hmot. Zejména podíl výroby nábytkové kování se zvyšoval a ve druhé polovině 20. století dosahoval významné a nepostradatelné účasti na výrobě nábytku určeného k vývozu.
Restaurátorství historického nábytku ......................................
 |
 |
||
| Neoslohový
stůl s vyznačením silně poškozených míst - stav před restaurací |
Tentýž
stůl po citlivém zásahu ledenického restaurátora z roku 1995 |
V osmdesátých a devadesátých létech
20. století spolu s potřebou obnovy zašlé krásy díla uměleckého truhlářství se
v Ledenicích zavádí nový obor - restaurátorství. Je to specializace vyžadující hluboké znalosti historických technologií, které byly v ledenickém prostředí rozvíjeny již od roku 1830.
Vyžaduje spolupráci truhláře s dalšími řemeslníky, řezbářem, čalouníkem, soustružníkem, sklenářem, intarzistou. Dochází k renesanci starých řemesel, ledeniští restaurátoři úspěšně nacházejí cestu do světa.